PŘIHLÁŠENÍ
jméno: Přihlásit
heslo:

Lake Tahoe Clifornia Trip

16/07/2010 (aktualizace: ) - Jirka Chládek

Související fotogalerie: Lake Tahoe California USA 10-1 , Lake Tahoe California USA 10-2 , Lake Tahoe California USA 10-3 , Lake Tahoe California USA 10-4
Snowboarding




Výlet do USA, 3 týdny snow a freeski a cestování po plážích Callifornie únoru 2010.

USA

Part 1

Začínám naše vyprávění konstatováním faktu, že nejsme partička profíků, kteří si někam zaletí za peníze sponzorů, na které po příletu čeká odvoz v podobě helikoptéry nebo připravené limuzíny. Jsme parta kámošů sdružená pod Beebob board shopem a Freespirit webem kde dopisujeme naše postřehy a zážitky z míst kde jsme byli, cílem je aby tohle posloužilo i dalším lidem pokud se na ta místa budou chtít podívat a nedaří se jim posbírat dostatek informací. Berte tohle jako např návod jak se sám, za své peníze a nějakou tou radou od nás podívat zas někam jinam než jen Francie atd. Při vybírání místa dopadu jsme se nechali inspirovat jedním z nás, konkrétně Smutňákem, který přišel s nápadem Snowboardingu v Kalifornii USA, konkrétně Lake Tahoe.  Nebyli jsme ze začátku moc nadšení po spočítání sumy za kterou by nás vyšlo 14 dní jěždění. Celkově nás mělo jet deset, nakonec jsme jeli v devíti z toho čtyři jsme se rozhodli si prodloužit pobyt ještě o týden a procestovat jih Californie v karavanu. ( o cestě dolů bude díl 2). Plánování a přípravy nás jak už to bývá postihlo pravidelně v hospodě, kde jsme měli pravidelné „schůze“ , klasicky se nic nevyřešilo, jsem jsme se zlili jak hovada. Odlet se blížil a my nakoupili letenky v předstihu měsíce a půl, zpáteční letenka nás vyšla cca na 14 tisíc, to je slušná cena, když vlastně letíme na druhou stranu zemegule. Dopředu jsme si zabukovali i dvě auta na přejezd do Lake Tahoe a chatu jako naši základnu. Původně jsme chtěli jen jedno větší auto, stylem bus, ale s ohledem na mobilitu a taky na to abychom mohli vyrážet i odděleně jsme si půjčili auta dvě. Shodou okolností nás to vyšlo i levněji. Odlet jsme měli z Vídně, sraz v oblíbené Lanškrounské hospůdce Krčma, kde jsme se vydatně posilnili na nadcházející cestu. Do Vídně nás  dovezl Transit busík pro 12 lidí. Někteří z nás měli trochu větší konzumační problém, tak jsme se trošku báli aby je vůbec pustili do letadla. Je vidět ale že Brittisch airwais potřebují každou pasažérskou lůzu, takže s nástupem nebyl problém. Přelet do Londýna proběhl v klidu, páč lůza usnula. Při příletu do Londýna jsme měli poměrně dost času, ale vzhledem k boji USA proti nám teroristům jsme prošli několika kontrolami, kde z nás sundali snad i ponožky. Martinez, jednomu z přeživších alkoholiků na poslední kontrole našli v bundě rozmrazovací spray v tubičce, nastala vypjatá chvilka kdy jsem myslel, že Matrineze povalí a pořádně poučí obuškem o jeho právech místní zástupci Londýnského šerifa. Let trval 10 hodin, cestou tam jsme letěli se sluncem, takže do San Francisca jsme doletěli cca ve dvě hodiny tamního času. Zase stejná procedůra vyptávání a šmírování a byli jsme venku. Hurá do Země zaslíbené.

Rychle pro objednaná auta a vzhůru do Lake TAhoe.

Jedno upozornění, pujčte si jen auto, řetězy, popruhy na stažení bagáže,  pojištění a navíc za rozbití auta je trochu zbytečný.  Řetězy a popruhy, koupíte za poloviční cenu než vám za půjčení nabídnou v půjčovnách na jakékoli pumpě. Auta jsou pojištěna, takže spousty příplatkového pojistění v řádech desítek dolarů je zbytečné. Zimní gumy, neznají, na horách jsme je viděli snad jen na dvou autech, pokud je led, chumelí nebo je ledovka všichni automaticky nasazují řetězy, do středisek bez nich vás stejně nepustí. Cena řetězů cca 30 – 60 USD. V půjčovně za půjčení Jeepu Patriot při zabukování dopředu přes net ( . Cca 30% sleva oproti na místě) byla asi 500 usd na 14 dní.  Cena se může lišit podle toho jestli máte čtyřkolku nebo podle výbavy, většinou ale spíš stejná cena. Můžete si zaplatit i nádrž benzínu navíc, pak můžete vrátit auto s prázdnou nádrží. Všeobecně platí co objednám dopředu, přes net nebo tel, mám levnější. Nebojte se spotřeby benzínu, jeho cena je směšná oproti Evropě, my jezdili za 14 korun za litr. Proto  auta s motory V8. Pokud by jste trvali na dieselu, pozor, ne na všech pumpách ho prodávají. U stojanů se platí kartou, povětšinou. Zaplatit se dá ale i hotově, přímo na přepážce. Zaplatíte dopředu určitou částku, odblokují stojan a tankujete. Platit kartou se ale nebojte. Platí se s ní dokonce i v parkovacích automatech.  Dopředu jsme měli spoustu mylných informací stylu jedna paní povídala. Např v US se bez karty neembosované nehneš, nic se nedá platit hotově atd. Vše funguje tak jak u nás, jen použití karet je trochu všestrannější.                 

Při nakládání bagáže do aut jsme zjistili nemilý fakt, že se nemužeme vejít. Naštěstí se ale podařilo nacpat vše dovnitř a vyrazili jsme ven ze SF směrem na sever. V SF bylo v tu chvíli asi 18 stupňů, na začátek února slušný.. Dostali jsme hlad, jídlo v letadle bylo podle anglicko indských norem, takže bylo potřeba doplnit energii. Rozhodli jsme se stavit v klasickém US báru na trochu dlabance a piváky pro neřidiče. Tam jsme se setkali s prvním socialním rozdílem oproti nám. Ne vždy to co je napsáno doopravdy i znamená. Já si dal ke krmení Griled Chickin. Je to takový překladatelský oříšek, takže jsem odhadoval na slepíci. Ejhle jak jsem se šeredně spletl. Dostal jsem vepřový řízek, s kaší, jíst se to nedalo, konzumační problém měl i kuchař. Šel jsem se teda v klidu zeptat ještě než se rozčílím, jestli jsem dostal  Griled Chickin, odpověl se stoickým klidem že ano, druhá otázka proč se to jmenuje po slepici, mi řekl že neví proč se to tak jmenuje a že názvy nevymýšlí. Vypadalo to že neví ani jak se jmenuje on. Vyzkoušeli jsme několikrát „typickou US“ kuchyni a hlavní rysy byli spousta oleje, smaženo do tvrda a bez chuti, podáváno na gurmána do ubrousku v ošatce. 

Cesta do LT byla dost tvrdá, vzhledem k vzdálenosti cca 300 km a faktu že díky časovému posunu se nám chtělo dost spát. NA místo jsme dorazili kolem desáté večer a nebyl problém najít chatu. Klíče od chaty byli na přesně určeném místě, takže za pár minut začalo naloďování. Byli jsme dost unešení z luxusu který nás čekal.  Celkem pět ložnic, obývák pro fotbalové mužstvo, kuchyň pro závodní jídelnu a vířivka pro 6 lidí. Celkem na osobu za 14 dní cca 5tis. Bylo potřeba samozřejmě hned vyzkoušet vířivku, hurá na piváky a rumáky nakoupené cestou na pumpě, okolí vířivky s pivákem v ruce bylo luxusní a zasněženou scenerii okolo trochu kazili cedule „Bacha na medvědy Čéče“ které tam asi dali závistivý sousedi. Druhý den ráno se naplno projevil časový posun a my se probudili ve tři hodiny v noci a ne a ne zabrat. Po snídani králů nakoupené v blízkém Štatu jsme už v osm hodin vyráželi po male poradě do nejbližšího střediska Sierra at Tahoe. Jezero Tahoe je docela dost velké a kolem něho je několik velkých středisek, sice ne s moc velkou nadmořskou výškou ale zato s vyloženě horským klimatem. Měli jsme předem zakoupené lupeny na asi nejvíc freeride středisko oblasti Kirkwood. Ty ale až od pondělí, proto v neděli nejbližší středisko Sierra. Menší středisko, spíš pro rodinky s dětmi, rozuměj nikdo se nám nemotal mimo sjezdovky. Tohle středisko nastavilo laťku kurevsky vysoko. Snad jen vleky stály docela hodně těžce vydělaných dolarů. Problém s nakupováním na místě. Platili jsme myslím 70 USD za den a pokud by jsme objednali den předem přes net cena byla o 15 USD nižší a pokud by nás bylo víc jak 6 další sleva. Hned jak jsme se zbavily Amerických Pepíků po vyjetí lanovkou se před námi rozprostřel luxusní výhled na neodpaněné svahy, kde kromě kamzíků a medvědů nikdo nebyl. Tak málo času a tak moc míst, který musíme totálně roz…. . Inu snažili jsme se seč to šlo, ke konci dne se už k nám přidal i nějaký ten lokál. Začalo chumelit a my si užívali půlmetrového prašanu a volného terénu. Den bez chyby. Na závěr dne nás asi půlka zůstala jestě na poslední rozloučení se střediskem v místním báru, kde jsme dělali parádu na dobu 3 piv. Trochu mi zkazilo náladu, když jsme vyšli posilněni ven, že na mě bohužel nezbylo moje prkno, asi byl ten den někdo rychlejší. Holt je to země neomezených možností a ten den si někdo splnil svůj Americký sen. Večer jsme si udělali luxusní večeři z místních zdrojů a zjistili, že vše je oproti Evropě sladké. Chleby, salámy, sýry a naložené maso. Ne jen nějaká nasládlá omáčka, zkus si posypat vysočinu cukrem a pak budeš vědět jak to chutnalo. Naštěstí jsme pak objevili i evropská jídla, protože např máslo se ve sladkém provedení jíst prostě nedalo. Jinak ceny jídla jsou asi jako u nás. Balení je ale větší. Zato vodka nebo Bacardi rum se prodával po 2L za 15 USD. Pivo v obchodech doporučujem kupovat Sierra, výborný, mají několik druhů a fakt luxus, nebo mexický Modelo Negro. Jinak jejich bolehlavy Budweiser a jemu podobné chutnali jak voda ze dřezu.

Dalších šest dní jsme dojížděli do cca 30 km vzdáleného Kirkwoodu, je trochu stranou v horách a pokud začne padat, policie zavře silnici  a nikdo se nedostane dovnitř ani ven. Cesta vede horami podél úžasných jezer s lesy sekvojů podél silnice. Scenérie, které se v Evropě fakt nenajdou. Cestou jsme postupně vytipovávali místa kam další týden pojedeme šlapat. Nikde jsme neviděli ani stopu po snb nebo lyžích. Amíci jezdili jen na skůtrech, spíš v okolí jezer.

Jakmile jsme dorazili do Kirkwoodu, dostalo nás zase, že minimálně lidí odpaňuje svahy. Stromy daleko od sebe, sněhu kolem půl metru prašanu a Amíci jsou strašné líný, takže jedou jen tam kam dojedou ze sjezdovky, ale to nejlepší zůstávalo celý týden na nás!. Stačilo jen trochu popojít nebo přelézt skalku a měli jsme před sebou zemi neposkvrněnou. Za celou dobu jsme viděli cca 10 lidí co se námi nechalo strhnout. Když jsme fotili skoky z převisů nebo výšlap tak se nás častokrát někdo zeptal proč šlapeme, troubovéJ. Na druhou stranu byli strašné příjemní a fakt ochotní. Každý vás pozdraví, hned se s vámi začne bavit, člověk si na to tak rychle zvykne, že když jsme přijeli zpátky a vystoupili na první pumpě v Mikulově tak jsme byli akorát nasraní, že jsme zpátky v Čechách.

První den V Kirkwoodu jsem si vypůjčil snb v domění, že snad se moje prkno ještě najde, mizivá ale šance. Půjčovné stálo tolik, že bylo podstatně levnější si koupit nové. S pojišťovnou se krádež dá řešit až v Čechách.

Za těch šest dní v Kirkwoodu jsme si užívali sluníčka a prašanu, odpolední siesty v báru pod hl parkovištěm, výšlapy na všechny místní vrcholy, pojezdy a následné super sjezdy v divočině. (jen malá věc, pokud jdete do hospy a je vás víc jak šest nebo deset tak vám automaticky naúčtují zpropitný v řádu 10 - 20 USD).

Od druhého dne ježdění mám po prakticky čtrnáct dní svítilo slunce. Na konci prvního  týdne jsme měli Kirkwood a přilehlá údolí řádně projetá, bylo načase se podívat ji jinam. Konečně byl čas se podívat do míst, která jsme si vytipovali cestou po okolí jezera LT. Nastala doba výšlapů na místa kam nikdo jiný nechodil a snad i nevstoupil podle divočiny, kterou jsme projížděli. Klasicky jsme si vyhlédli místo, vyšlápli na horu, nějaké piváky na vrcholu za slunéčka, trochu pózování pro objektivy a šupity dupity dolů jak po dráze. Večery jsme trávili klasicky mega večeří nebo grilováním na sněhu a  na závěr sledování mega telce snb freeski videa nebo turnajem v kulečníku, který měl dokonce svou místnost nad obr garáží. Ti kdo toho ještě neměli dost bud navštěvovali místní báry a rozdávali štěstí a lásku přítomným méně obézním dámám a nebo končili ve výřivce kde vyřvávali do brzkých hodin „ kde domov můj“.

[Lake Tahoe California USA 10-1]Kirkwood[Lake Tahoe California USA 10-2]Oslava Narozenin

Ke konci druhého týdne jsme ještě zajeli do dvou středisek a sice Squaw Walley, dějiště zimní olympiády někdy ve středověku, redbull sjíždění obří hory a v neposlení řadě se tady točilo i video The B od Butonu. Bohužel se nám ten den trochu zkazilo počasí. Středisko nebylo pro nás nic moc, vzhledem k tomu, že už prakticky 14 dní nechumelilo, tak jsme tady už neměli co objevit. Druhé středisko Heavenly bylo přímo u vod jezera LT, přímo odtud vedla kabina. My si ale zajeli na druhou stranu střediska. Totiž Heavenly je postaveno na hoře, která je vlastně  na hranicích  Nevady a Kalifornie. Nahoře se před námi rozprostřel luxusní výhled. Celá jedna strana byla vlastně poušt, žlutohnědé barvy a druhá strana byla vyplněna jezerem LT s přilehlými zimními rezorty, vypadalo to jako z nějaké přiblblé brožury CK. Tím naše vyprávění první části končí. Tešte se na výlet  dolů po Kalifornii. Foto můžete checknout na www.freespirit.cz nebo na www.beebob.cz

Související fotogalerie: Lake Tahoe California USA 10-1 , Lake Tahoe California USA 10-2 , Lake Tahoe California USA 10-3 , Lake Tahoe California USA 10-4

© 2017 Freespirit

LOADING